Inaugurace prezidenta republiky Miloše Zemana se nesla v duchu skandálu odchodu některých politiků z Vladislavského sálu v průběhu inauguračního projevu. Bezprostředně po ukončení slavnosti se objevily články jako „Nepřijatelný útok na svobodu slova“, „Zeman složil křivou přísahu“, „Salvy za jeho znovuzvolení jsou umíráčkem za demokracii“ nebo „Zeman zaútočil na ČT“. Spousty dalších zasvěcených komentátorů hořekovala v různých rozhlasových a televizních studiích nad tím, kterak Miloš Zeman zaútočil na svobodu slova. A důvodem opuštění Vladislavského sálu několika politiky byl také právě Zemanův útok na svobodu slova.
Kdo se však do projevu pozorně zaposlouchá, tak zjistí, že kritika médií a novinářů se odehrála ve dvou rovinách.
V první rovině Miloš Zeman kritizoval média vlastněné Zdeňkem Bakalou. Toho považuje za zločince, který patří za vězeňské mříže. Z logiky věci pak Zeman pokládá novináře pracující pro jeho média za neúctyhodné a nevěrohodné. Nemyslím si, že novináři pracující v denících jako Hospodářské noviny, jsou zatraceníhodní. Ačkoliv prezidentovy argumenty nesdílím, rozumím jim a polemizovat s ním nebudu.
V rovině druhé kritizoval prezident veřejnoprávní media tím, že upozornil na studii Centra pro mediální studia UK z prosince loňského roku. Ta poukázala na to, že jak ČT, tak ČRo, zvýhodňovaly stranu TOP 09. Toť vše. Jednoduché a prosté. Podložené seriózním výzkumem. Zároveň chytré a od prezidenta podlé. Do inauguračního projevu se určitě nehodící. Ale nešlo o nic jiného, než o pověstnou bouři ve sklenici vody ...
To, co považuji za podstatné a alarmující, bylo vyřčeno Zemanem v další části projevu. O tom se většina komentátorů buď nezmínila vůbec, nebo pouze okrajově. Tím byl útok prezidenta na princip voleb daný stávající Ústavou, útok na zastupitelskou demokracii.
V prezidentském slibu Miloš Zeman slíbil, že bude zachovávat Ústavu a zákony. Sliby chyby. Hned v inauguračním projevu navrhuje prezident zcela zásadním způsobem Ústavu změnit. Vedení krajů a obcí volit způsobem přímé volby. Odklon od zastupitelské demokracie k přímé volbě považuji za velmi nebezpečný. Kdyby se třeba tento princip uplatnil ve volbách v roce 1935, kdy vyhrála strana Konráda Henlaina, tak by byl Konrád ministerským předsedou...
O svobodu slova se nebojím. Alespoň určitě ne v souvislosti s permanentním bojem prezidenta republiky, který dlouhodobě svádí s novináři. Obavy mohou vyvěrat spíš z toho, kdo média vlastní a de facto je ovlivňuje.
Jestli mám ale o něco opravdu strach, pak je to zachování zastupitelské demokracie tak, jak je dána Ústavou ČR. Obavy mám o to větší, když si uvědomím, že při současné politické konstelaci vše záleží na rozhodování firmy zvané ANO, řízené jedním člověkem – Andrejem Babišem.