Jan Borgula

Evropská unie: nakopat nebo překopat?

23. 03. 2018 7:55:00
Evropskou unii s největší pravděpodobností čekají institucionální změny. V jakém rozsahu? Nebudou to změny pouze kosmetické?

Tlak na reformy EU sílí. Volají po nich evropští politici ze všech směrů – od zastánců posilování federalizace až po zastánce tzv. tvrdého euroskepticismu. A tak se Unie blíží k pomyslnému kruhovému objezdu. Z něj vedou různé cesty: od úplné demontáže EU, přes různé stupně jejího rozvolnění, až po další rozšiřování pravomocí EU vedoucí k postupnému vytvoření evropského superstátu. Také je ovšem možnost jezdit po objezdu pořád dokola ve stávající podobě, a to tak dlouho, až se začne EU sama rozpadat ...

Cesta k vytvoření evropského superstátu

Vizí současný čelních představitelů EU pod vedením předsedy Komise Jean-Claude Junckera je posilování federalizace Unie, vedoucí postupně k vytvoření evropského superstátu. Ve hře je výrazné rozšiřování pravomocí. Převedení klíčových, nejen ekonomických, pravomocí od jednotlivých členských států k orgánům EU.

Jde především o harmonizaci (neboli sjednocení) daňového systému, podmíněné finanční příjmy (neboli forma vydírání členských států), posílení většinového systému rozhodování, ztížení možnosti práva veta nebo zeštíhlení Komise (již by neměl každý členský stát svého komisaře).

Pracuje se ale i s dalšími federalistickými prvky, jako je snaha o zavedení nadnárodních evropských kandidátek do Evropského parlamentu. Dále by měla být společná zahraniční politika, armáda i tajná služba ... Samostatnou kapitolou je pak vnucování genderové politiky.

Tyto snahy o posilování federalizace a centrálního rozhodování zákonitě povedou k dalšímu oslabení pravomocí jednotlivých vlád členských států. To v nich již teď vyvolává velká politická napětí. Důsledkem jsou výsledky voleb, kdy ve většině členských států Unie posilují euroskeptické extremistické strany a hnutí. Cesta k vytvoření evropského superstátu nepovede k vytvoření evropského ráje, nýbrž pekla.

Cesta k úplné demontáži Evropské unie

Evropská integrace, tak jak byla nastoupena po 2. světové válce, byla cestou k zajištění evropského míru. Proto bylo v roce 1952 založeno společenství šesti států "Evropské sdružení uhlí a oceli". To dalo základ dnešní Evropské unii.

Snahy stoupenců tzv. tvrdého euroskepticismu o zrušení Evropské unie bez náhrady, mohou přivést evropský kontinent na práh dalšího vojenského konfliktu. Zároveň v dnešním globalizovaném světě by samostatné evropské státy těžko měly šanci konkurovat velkým světovým ekonomikám.

Proto jsem přesvědčený, že cesta Evropy, bez jakékoliv integrace, by taktéž nebyla cestou k vytvoření evropského ráje, ale nejspíš opět pekla. A to jsme tu před několika desítkami let již měli. Nesmíme dopustit, aby se historie opakovala.

Návrat k myšlence vytvoření tzv. „reálné unie“

Jsem přesvědčený, že jedinou správnou cestou pro EU je přetransformování na formu tzv. reálné unie. Na společenství evropských suverénních států, které by spolu sdílely pouze některé instituce.

Takto přetransformovaná Evropská unie by měla za cíl udržovat společný trh a celní a měnovou unii, avšak bez podmínky společné měny. Tím vytvořit vysoký stupeň konkurenceschopnosti a konvergence hospodářské výkonnosti. Zároveň nevytvářet překážky pro fungování společného trhu formou ochranářských opatření a dotačních programů. Spolupracovat na ochraně a zlepšování kvality životního prostředí, zvyšování životní úrovně a obecně kvality života. Zachovat volný pohyb osob za podmínky důsledné ochrany vnější hranice Unie. Kolektivní obranu řešit dál na půdorysu Severoatlantické aliance.

Účelem by mělo být vytvoření zdravého ekonomického, konkurenceschopného a bezpečného evropského prostoru. Cílem pak udržení, rozvoj a ochrana evropské společnosti v rámci spolupracujících suverénních států, postavených na křesťansko-židovských základech, a především na svobodě jednotlivce.

A nakonec ...

... zajistit, aby evropští úředníci pochopili, že jejich úkolem je sloužit, tzn. vést, udržovat nebo zjednodušovat spravovaný systém. A nevymýšlet stále nová, svazující a život otravující nesmyslná nařízení a pravidla.

Autor: Jan Borgula | karma: 22.40 | přečteno: 417 ×
Poslední články autora