Zastavme ekologické šílenství EU!

12. 04. 2018 10:15:21
Nesmyslné regulace Evropské unie vedou k omezování podnikatelských i osobních svobod a do ekonomické propasti. Je nutné říci jasné DOST!

Neustálý tlak evropských orgánů na snižování emisí spalovacích motorů začíná dusit unijní ekonomiku a vážně ohrožovat automobilový průmysl. Evropská unie se dostává do fáze, že nejenže přestává ekonomice i životnímu prostředí svými zásahy prospívat, ale doslova začíná škodit. Nastal čas se tomuto vývoji razantně postavit. Musí zaznít zřetelné a hlasité DOST.

Nesmyslné nekonečné zpřísňování emisních limitů

Požadavky, které přináší emisní norma Euro6 a její připravované další zpřísňování, je zapotřebí smést se stolu. Limity, které byly stanoveny předešlými vydanými normami Euro1 až Euro5, jsou dle odborníků zcela dostatečné. Dovedly nás k tomu, že množství škodlivých emisí vypouštěných do ovzduší dnešními vozidly se již naprosto minimalizovalo. Jsou pouze zanedbatelným zlomkem toho, co vozidla produkovala před rokem 1993. Shrňme si stručně uplynulý vývoj a podívejme se na konkrétní data:

Vše začalo právě před padesáti lety. Nikoliv v Evropě, nýbrž v USA, Kalifornii. Tam byla přijata vůbec první emisní norma. V Evropě se tak stalo až o tři roky později, kdy první emisní evropskou normu přijala Evropská hospodářská komise v roce 1972. Číslované emisní normy EURO, tak, jak je dnes dobře známe, spatřily světlo světa v roce 1993, kdy byla vydána norma Euro1.

Právě od roku 1993 se požadavky na limity oxidu uhelnatého (CO), uhlovodíky (HC), oxidy dusíku (NOx) a pevných částic (PM) začaly podstatně zpřísňovat. Od normy Euro2 z roku 1996 se zvlášť stanovovaly limity pro naftové a zvlášť pro benzínové motory.

Jak se postupně zpřísňovaly limity u benzínových (CO/HC/NOx) a naftových motorů (CO/HC/NOx/PM) (vše v gramech na 100 km) je vidět na těchto datech:

Euro1 benzín 316/./. nafta 316/./.

Euro2 benzín 220/./. nafta 100/./.

Euro3 benzín 230/20/15 nafta 64/56/50

Euro4 benzín 100/10/8 nafta 50/30/25

Euro5 benzín 100/10/6 nafta 50/23/18

Euro6 benzín 100/10/6 nafta 50/17/8

Pro zajímavost: Jak na tom byla s CO, resp. HC, resp. NOx socialistická vozidla? V gramech na ujetých 100 km, městský provoz: Škoda 105 uváděla 850/230/120, Favorit uváděl 660/190/240, VAZ 1320/300/180 a Trabant 4050/2340/30.

Evropské orgány pod vlajkou ekologie tlačí výrobce automobilů k tomu, aby opustili tradiční pohon zajištěný spalovacími motory a nahradili jej alternativními zdroji. Očekává se nástup elektromobilů. Je však elektromobil ekologičtější než automobil se spalovací pohonnou jednotkou?

Jsou elektromobily ekologické?

Odpověď na tuto otázku může být pro mnohé překvapivá. Ne! Elektromobil zatím ekologičtější rozhodně není a dlouho asi nebude. Jestli někdy vůbec bude. U elektromobilu platí rčení o tom, že tu stovku ušetříme, i kdyby to mělo deset tisíc stát ... Existují tři základní faktory, proč tomu tak je.

Prvním faktorem je jeho vlastní výroba. U každého výrobku lze obecně stanovit tzv. ekologickou stopu. Ta vychází především z energetické náročnosti jeho výroby. U elektromobilu je výroba více než dvojnásobně energeticky náročnější, než výroba srovnatelného vozu se spalovacím motorem. Přičemž největší vliv má na energetickou náročnost výroba akumulačních článků elektromobilu.

Druhým faktorem je vlastní pohon – elektrická energie. Pravda, samotná jízda elektromobilu neprodukuje žádné exhalace. Nicméně jde o to, jakým způsobem se elektrická energie nutná k dobíjení vyrábí. Elektrická energie je vyrobena zatím nejčastěji spalováním fosilních paliv, díky kterému i při současných technologických možnostech dostává životní prostředí řádně na frak. Dalším způsobem je výroba elektrické energie z jádra, které patří asi mezi nejekologičtější způsoby výroby. Tou poslední variantou je získávání elektrické energie z tzv. obnovitelných zdrojů. U nás je to především výroba fotovoltaickými solárními panely.

Solární panely. Ekologický fenomén dnešní doby. Kolik lidí se bije v prsa, jak se chovají díky solárním panelům environmentálně. Jaká je však ekologická stopa solárních panelů, to už většina „ekologů“ neřeší. Problematická je především jejich výroba. Podle některých studií připadá na jednu vyrobenou kilowatthodinu ze sluneční energie 978 g skleníkových plynů ... Samotné složení solárního panelu může též obsahovat nebezpečné látky a skleníkové plyny. Tedy i jejich likvidace bude za sebou zanechávat celkem slušnou ekologickou stopu, přičemž životnost panelů je max. 20 až 25 let.

Třetím zásadním faktorem, který dělá z elektromobilu méně ekologičtější variantu, je náročná likvidace samotného vozu, resp. jeho baterií. Bylo spočítáno, že v našich podmínkách elektromobil „dožene“ v součtu emisí z výroby a z provozu srovnatelný vůz se spalovacím motorem v cca 180.000 najetých kilometrech. Teprve s dalším počtem najetých kilometrů bude elektromobil ekologičtější. Ale to je pověstné kdyby ... Poněvadž životnost baterií je zatím cca 6 až 8 let.

Ještě nelogičtější je přístup EU k motocyklům

Emisní normy Euro se nevyhnuly ani jednostopým vozidlům. Od roku 2017 platí pro motorky emisní norma Euro4, která měla za následek vyřazení z prodeje celé řady nádherných tradičních strojů. Je pravda, že kromě podstatně přísnějších požadavků na emisní hodnoty, norma přišla s povinným zavedením ABS. Alespoň tento požadavek normy lze hodnotit pozitivně jako výrazný posun v bezpečnosti. Horší je, že se připravuje pro tento segment Euro5, tedy další podstatné zpřísnění limitů. Vzhledem k faktu, že v rámci všech ujetý kilometrů v Evropské unii nepřekračují motocykly ani dvě procenta, nemá tlak na další snižování emisních hodnot vůbec žádnou logiku a reálný smysl.

Má tedy smysl další zpřísňování emisních norem?

Další zpřísňování emisních limitů již nebude mít jak na životní prostředí, tak na zdraví občanů, reálný dopad. Zato na ekonomiku (často evropských) výrobců a jejich konkurenceschopnost v rámci celosvětového trhu bude mít dopad velmi negativní. Důsledkem budou velké finanční ztráty, které mohou vést až ke ztrátě jejich konkurenceschopnosti. Ty jsou již dnes vyvozovány nesmyslným tlakem na vývoj zbytečných technologií a zničujícím systémem pokut za překračování povolených limitů. Zato automobiloví výrobci, dodávající své výrobky mimo EU, nám budou škodolibě tleskat a zároveň si u toho mnout ruce ...

Kam se vytrácí svoboda

Smyslem veškerých evropských zákonných předpisů a norem by mělo být vymezení mantinelů našeho pomyslného hřiště. Zároveň by se jimi měla stanovit pravidla, v rámci nichž bychom se měli na hřišti svobodně pohybovat. Pravidla by měla být všem jasná, co možná nejjednodušší a nejsrozumitelnější. Měla by být svazující pouze do té míry, aby svoboda jedněch nezasahovala do svobody druhých. To, čeho jsme svědky ze strany evropských institucí, dostává ale úplně jiný ráz. V mnoha oblastech se již nevymezují mantinely hřiště, nýbrž se definuje koridor. Úzký koridor, nad nímž je instalována pomyslná trolej. A my jsme bohužel vedeni, bůhví kam, tímto koridorem zákonů a trolejí nařízení, směrnic a regulací, v nichž se už ani právníci neorientují. Mám obavu, aby nás ty evropské koridory značně omezující svobodný pohyb navíc nevedly k ekonomické propasti ...

V příštím roce nás čekají volby do Evropského parlamentu. Mysleme na to, až půjdeme k volebním urnám, že svobodu máme ve vlastních rukou. Doufám, že si zvolíme takové zástupce, kteří nejen výše uvedené, ale i jiné nesmyslné předpisy a regulace, již produkovat nebudou.

Autor: Jan Borgula | čtvrtek 12.4.2018 10:15 | karma článku: 25.78 | přečteno: 677x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Politická aréna - pro politiky

Petr Hannig

Nejistota ve všem

Shodou okolností jsem se díval na celou debatu Víta Rakušana ve Vyškově, protože jsem byl zvědavý na to, jestli se Ladislav Vrábel dostane k otázce. Dostal a dokonce více než jednou, protože měl doplňující otázky.

28.3.2024 v 15:04 | Karma článku: 40.36 | Přečteno: 1147 | Diskuse

Jan Bartošek

Migrační pakt čeká poslední akt

Evropa se aktuálně plácá po ramenou, tedy spíš její čelní eurounijní představitelé, že v jednání členských států došlo ke shodě na konečné podobě tzv. migračního paktu. Obrazně, ale především mediálně.

28.3.2024 v 6:12 | Karma článku: 9.36 | Přečteno: 332 | Diskuse

Markéta Šichtařová

Návod na opravu naší ekonomiky

Když jsme před více než třiceti lety prožívali revoluci, přáli jsme si stát se součástí západu. Západní svět pro nás představoval vzor. Něco se ovšem zvrtlo.

27.3.2024 v 16:55 | Karma článku: 43.29 | Přečteno: 3207 | Diskuse

Petr Lachnit

Jarní příroda čistí tělo i duši. Česnek medvědí obzvláště

Vítání jara má nespočet podob pro každého z nás. Osobně nástup teplejších dní slavím sběrem medvědího česneku v tvrdých luzích kolem mé milované řeky Labe.

27.3.2024 v 8:38 | Karma článku: 9.46 | Přečteno: 142 | Diskuse

Daniela Kovářová

Kdo hájí zájmy dětí

Zájem dítěte je nejvyšší metou, kterou si jako zaklínadlo opakují rodiče, rodinní advokáti, opatrovníci i opatrovničtí soudci při každém rozhodování o dětech.

26.3.2024 v 15:00 | Karma článku: 19.25 | Přečteno: 426 | Diskuse
Počet článků 8 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1081

Jan Borguľa (1974) vystudoval Fakultu stavební ČVUT v Praze, je autorizovaný stavitel v pozemních a dopravních stavbách. Je členem KDU-ČSL. Aktivně se věnuje sportu, především karate a vytrvalostnímu běhu. Kandiduje ve volbách do Senátu Parlamentu České republiky v senátním volebním obvodu č. 41 Benešov.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...